Manipulace z pohledu psycholožky

Jako psycholožka a psychoterapeutka se s tématem manipulace v různých formách setkávám skrze příběhy klientů v podstatě na denní bázi.

O manipulaci můžeme uvažovat v pozitivní a negativním smyslu


Někdo je manipulován v oblasti vztahů – ať už rodinných či partnerských, jiný podléhá manipulaci na pracovišti či v kontaktu s obchodními partnery, ve vztazích s kolegy či přáteli. O manipulaci můžeme uvažovat v pozitivní a negativním smyslu, člověk je určitým způsobem manipulován a manipuluje v rámci každého mezilidského kontaktu, vědomě či nevědomě v rámci i zcela běžné mezilidské  komunikace. Potíže se objevují, když se jedná o manipulaci, která člověku ubližuje, jejím cílem je druhého využít, vytěžit jeho potenciál, schopnosti, díky čemuž se životní spokojenost manipulovaného člověka postupně – a často zprvu velmi nenápadně – snižuje. V dalších fázích pak negativním směrem manipulovaný člověk psychicky a fyzicky strádá, a když se člověku nepodaří z manipulativního vztahu či prostředí vymanit, mívá to vážný dopad na  duševní i fyzické zdraví a na jeho základní fungování v životě.

Člověk tedy má ve svých rukou moc se z manipulace vymanit


Psychoterapie pomáhá člověku naučit se umění rozpoznat známky škodlivé manipulace již v zárodku. Člověk se skrze sebepoznání učí převzít zodpovědnost, a zažívá si způsob komunikace, díky kterému je pak snadné případnou nežádoucí manipulaci odvrátit. Manipulace se může uchytit vždy jen u toho, kdo je v dané chvíli manipulovatelný. Člověk tedy má ve svých rukou moc se z manipulace vymanit a zůstat manipulaci do budoucna již velmi dobře odolný. Bohužel, nejvíce manipulovatelný je člověk v oslabení – když potřebuje například v tíživé životní situaci pomoc. Manipulovatelný je také člověk, s omezenými vztahovými vazbami, člověk, který se v průběhu života nenaučil navazovat vztahy bezpečné, podpůrné, a tudíž je neumí rozlišit od těch toxických.

Člověk nabyde sebevědomí, díky čemuž začne navazovat rovnocenné kvalitní vztahy


Když člověk podlehne manipulaci ve své zranitelnosti, nemusí se mu podařit vymanit se z manipulativních vazeb po mnoho let. Když se však člověku ta úžasná změna zdaří a z manipulativního prostředí se navzdory výhružkám, strachu, ztrátě mnohých – či všech – současných vazeb vymaní,
prokazuje tím ohromnou sílu osobnosti. Když to člověk dokáže, získá tím osvobozující pocit, že když zvládl toto, zvládne už cokoli na světě. Paradoxně tak člověka může celá tato zkušenost neuvěřitelně posílit a po vymanění se ze spáru manipulujícího prostředí může začít vnímat život „lehký jako pírko“, ve kterém je možné vše. Člověk nabyde sebevědomí, díky čemuž začne navazovat rovnocenné kvalitní vztahy, které ho dále posilují. Životní spokojenost pak velmi příjemným způsobem stoupá, člověk začne prožívat v životě skutečnou radost.

 

Kniha Se slonem na zádech poukazuje svým příběhem na to, jak je možné manipulaci podlehnout na mnoho let, ale především na to, že je možné učinit tu obrovskou změnu a svůj osud zvrátit. Věřím, že příběh může pomoci lidem, kteří jsou vázáni v manipulativních vztazích najít odvahu i naději pro změnu ve vlastním životě, věřím také, že tento silný příběh může pomoci lidem předejít tomu, aby se podobnému typu manipulace ve svém životě vyhnuli.


Mgr. Alexandra Hrouzková, Ph.D.
psycholog, psychoterapeut